Otevřený dopis
Občané obce Senožaty
394 56 Senožaty
V Senožatech 12.12.2010
Vážení spoluobčané,
rozhodla jsem se Vám napsat tento otevřený dopis, týkající se mezilidských vztahů. I když v obci nejsem trvale hlášena, bydlím tu již více jak 18 let. Za uvedenou dobu mohu říci, že jsem se chovala vždy tak, abych nenarušovala mezilidské vztahy. Tak, abych svým jednáním nikoho z Vás nepoškodila. Stejně tak mohu říci, že nikdo z Vás, s mojí osobou nemá špatné zkušenosti. Mohu tedy právem konstatovat, že jsem slušný člověk, z jehož chování je zřejmé, že respektuje normy společnosti. Bylo pro mne tedy velikým překvapením, když jsem se stala terčem útoků některých/většiny z Vás. Od počátku, tzn. od konce r. 2000, kdy výše uvedené útoky začaly a týkaly se informací ohledně mých zdravotních problémů, jsem si kladla otázku: „Proč?“ Po událostech z loňského a letošního roku, jsem přesvědčená, že odpověď je zřejmá. Jedinou skutečností, kterou se odlišuji od ostatních občanů obce je, že i přes nelehký životní úděl – na základě kterého jsem 5 let byla vychovávána v dětském domově, jsem se dokázala v životě prosadit a něčeho dosáhnout – postavit rodinný dům, vystudovat VŠ, získat místo řídícího pracovníka, což se těm, kteří na mě útočí, nepodařilo, i když vyrůstali v normálních rodinných poměrech a jejich životní podmínky a tzv. „startovací čára“ do života byla výrazně lepší. Za sebe říkám, že jsem se nikdy necítila méněcenná tím, že jsem prožila část svého dětství v dětském domově. Ani se za to nestydím, nemám za co. Život každému z nás „rozdá karty“ a je na nás, jak se s nimi naučíme žít. Taková je realita. A pokud jsem v životě něco dokázala, přestože jsem neměla v ruce samé trumfy, je na místě, abych si sama sebe vážila, protože výsledek je především odrazem mých schopností, pracovitosti a cílevědomosti. Skutečnost, že někteří lidé udělali vše proto, aby výsledky mé práce, vynaloženou snahu a úsilí, zničili – je důkazem jejich „morálních“ kvalit, toho, jací ve skutečnosti jsou, bez ohledu na to, co říkají a jak se prezentovali, nebo prezentují na veřejnosti. Vždycky je přece lehčí ničit, než stavět – pracovat na sobě, chtít něčeho dosáhnout. Zároveň vypovídá o jejich skutečném vztahu k dětem, které měli ve své péči a měli možnost je vychovávat. Nebudu to dále rozebírat. Nejsem a ani nechci být soudce žádného z nich, neboť si myslím, že spravedlnost si jednoho dne najde každého. Vzhledem k situaci ve které jsem se ocitla, právě díky některým z Vás, občanům této obce, kdy jsem se stala terčem posměchu a urážek většinové veřejnosti a následně, přičiněním některých z nich přišla i o práci (Není pro mne tajemství, že jsem měla možnost vrátit se zpět na své původní pracovní místo. Údajně si to mí bývalí zaměstnanci nepřáli. Na to není co říci. Vždycky jsem se chovala profesionálně. Bez ohledu na to, jak se oni chovali k mojí osobě, snažila jsem se být objektivní a spravedlivá. V tomto směru mám čisté svědomí.) jsem se rozhodla svůj příběh napsat (Obsah příběhu v jeho 1. a 2. části je hodně odlehčen.) a zveřejnit. Říci lidem pravdu, jak se vše událo a objasnit důvody, proč tolik agresivity a negativních vyjádření vůči mé osobě. Skutečnost, že jste se takto zachovali pouze k mé osobě, výše uváděné, potvrzuje.
Svůj příběh jsem nazvala „Unikátní zpověď, aneb příběh, který by mohl být příběhem mnohých z vás.....“ . Je mi naprosto jasné, že až si jej přečtete, bude se hledat viník – skoro bych si troufla říci, že už teď je mi jasné, na koho bude ukázáno. Byla bych ráda, kdybych se mýlila, ale nebudu předbíhat. a budu čekat, zda najdete odvahu sami sobě přiznat si pravdu a ukázat na ty, kteří za celým tímto neskutečným „lidským hyenismem“ stojí a jsou jeho strůjci. Každopádně mě nemůže nikdo nic vyčítat, ničeho jsem se vůči Vám nedopustila. A jestli jsem se některých z Vás dotkla tím, že jsem si dovolila onemocnět a a řešit svoje zdravotní problémy sama , nebo tím, že jsem studovala, bez Vašeho dovolení, nezbývá než konstatovat,: "Já už nejsem Vaší žákyní, jsem dospělá a svým chováním, jednáním a prací jsem se stala platným občanem této republiky. Každý takový člověk si zalouží obdiv a úctu, ne urážky, ponižování a útoky se spoustou lží a výmyslů. Jsem svobodný člověk, jako Vy a přísluší mi stejná práva.“ Pokud jde o studium, měli jste stejnou možnost Vy i Vaše děti, já jsem nikomu nebránila."
Pevně věřím, že takovéto jednání bude většinovou veřejností odsouzeno a že Vaší obci zůstane ten nechvalný primát toho "neskutečného lidského hyenismu.
Svoje práva, svoji práci i svoji čest hodlám nadále bránit, bude-li třeba i soudní cestou.
ES
Dodatek:
Určitě se najdou tací, kteří budou chtít obsah tohoto dopisu obrátit proti mojí osobě např. tím, že řeknou, že se chlubím. Pokud jste si přečetli můj osobní příběh, víte, že se nechlubím. Musela jsem některé skutečnosti uvést, abyste pochopili, proč jsem se stala terčem útoků některých občanů uvedené obce, nebo okolních obcí. Jejich útoky neznamenají nic jiného, než že uváděné je pravda a veřejné srovnání mojí osoby s jejich, je pro ně nepříjemné, neboť pravda nepřijemná skutečně je. Nejde z jejich strany o nic jiného, než o pouhou manipulaci s informacemi a veřejným míněním, jejímž cílem je utváření negativního obrazu mé osoby na veřejnosti a zároveň snaha vystavit mojí osobu dalším útokům.